A dělo se!

Totiž, děje se - tedy právě to zabalování, vybalování, zařizování a tak dál. Sobotní přesun z bytu do bytu a cesta do IKEA nám přinesla spoustu nových zážitků - a na konci i nový domov. I když je dočasný a je tu málo odkládacích prostor a chybí žehlicí prkno a kdesi cosi.

Výlet do IKEA je dobrodružný už jen z toho důvodu, že se podniká autobusem. Dublinské autobusy mi připomněly scénky s Knight Busem ze třetího HP filmu - zahýbají v plné rychlosti do pravého úhlu, staví na pětníku a vejdou se do míst, kam byste řekli, že se nikdy vejít nemůžou. Navíc nikde není pořádný jízdní řád ani seznam zastávek, ale naše výhoda byla, že jsme jeli z konečné na konečnou, takže když jsme v blízkosti IKEA podezřele dlouho stáli (i když to bylo v normální křižovatce), prostě jsme slezli a vystoupili výmluvně otevřenými dveřmi.

Dublinská IKEA je zvláštní. Je velmi podobná těm pražským (aby ne) a vnitřní vybavení i restaurace, kde jsme si dali oběd, mě nevyhnutelně dostaly do vánoční nálady, kam mě z nějakého důvodu dostává hodně švédských věcí a IKEA zvlášť. Ale zároveň... sortiment byl trochu jiný, celkový "look and feel" byl trochu jiný... bylo to zajímavé.

Po nákupu několika minoritních kuchyňských potřeb jsme prošli šílenou anabází s vybíráním peřin a polštářů. Neoficiální doktríně hlásající "na dvoulůžko je deka společná" jsme se docela ochotně přizpůsobili. Na dovolené si "prostěradla" sice občas kradem, ale king size deka už je něco jiného - a jak jsme si už během třech nocí ověřili, je to fajn (takový "manželský" :)). Ale ještě jakou deku! Byly rozdělené do kategorií "Summer" "Winter" a "All season". Jestli myslíte, že "All season" je něco mezi Summer a Winter, myslíte si to špatně. Nejdřív nás vyvedla z míry prakticky dvojnásobná cena All season přikrývek a po bližším ohledání jsme zjistili, že All season je zimní plus letní deka dohromady.

Přibližně stejné martyrium jsme prodělali při výběru polštářů ("aha moment" byl v tomhle případě takový, že kategorie "low" "medium high" a "high" se s kategoriemi "stomach sleeper", "side sleeper" a "back sleeper" nekombinují, nýbrž jsou s nimi totožné), pak jsme už jenom popadli první povlečení, které se nám líbilo a bylo za přiměřenou cenu, a spěchali k pokladnám. (Tak urputně, že jsme si nevšimli, že máme ručníky nestejné velikosti :).) Nicméně povlečení jsme doma hned vyprali v pračce se sušičkou, odmítli vyžehlit, povlékli a ještě tu noc se v něm vyspali - a byla to, musím říct, balada.

Na cestu domů s "arzenálem" jsme si vzali taxík - a popisovat ho by vydalo na celý další blog. Nevím, jestli by byl pro někoho vůbec zajímavý, takže ho vynechám; jenom mě pobavilo, že šlo o taxíkáře ze severu (kde je právě IKEA nebo třeba i letiště) a po dvou týdnech zvykání na jihodublinský přízvuk s jeho "from this floor op" jsem se musela vyrovnat s tím, že v "severštině" se up vyslovuje jako "up". No a ještě spoustu dalších zážitků mám, ale to třeba zase jindy...