Velikonoce v Čechách

Ano, opravdu jen v Čechách a nikoli na Moravě, i když mě za to pár brněnských kamarádů pronásleduje dodnes. I tak to bylo náročné. A zvláštní.

Od čtvrtečního večera do pondělního rána jsme byli v severních Čechách, u babičky a dědy. Bylo to tam skvělé, jako obvykle, a strašně to uteklo - v pátek jsme byli nakupovat v Ústí, v sobotu přijeli rodiče a v neděli jsme vyrazili na výlet do Nového hradu v Jimlíně, kde byl velikonoční program, stánky s občerstvením a podzemí s drakem, všechno moc fajn. Mimochodem, na Vánoce ani vločka a na Velikonoce sníh - to považuju za špatný vtip. A i přes lezavou zimu zbyl čas na pár procházek po okolí.

Od pondělka přišla na řadu Praha a spousta schůzek, úkolů a akcí. Viděli jsme se tak se třetinou lidí, s kterými bychom se bývali chtěli vidět (spousta mi jich pak vynadala na fb, ale jednak nejsem žádný extra organizátor a jednak náš čas nebyl nafukovací), ale zvládli jsme většinu plánovaných nákupů, doktory a taky narozeninový oběd s rodiči. Dostala jsem třicetiletý koňak a pamětní letošní dvoudukát. Byla bych se fakt bála, že přichází doba nudných dárků, kdyby to nezachránil Lvíček a lístky do Disneylandu :)

Ve čtvrtek ráno jsme se po dobalení plánovali ještě projít po Šáreckém údolí, kde jsme bydleli, ale vzbudil nás neutuchávající déšť, tak jsme posledních pár hodin strávili koukáním na Takešiho hrad a jiné kvalitní produkty českých televizí, nechali si přistavit taxík přímo před vchod do hotelu a odjeli na letiště, kde nám skoro čtyři hodiny do odletu překvapivě hladce utekly při posezení v Costa Coffee na kafi s koláčem, podání zavazadel, obědu v Subwayi (Mekáč nám stačil při příletu), odbavení a čekání na gate. A za další čtyři hodiny konečně doma...

(Tohle teda není doma, i když to vypadá dost irsky, to jsou ovce na Podbabě.)

Čas je paradoxní věc - ten týden byl tak nabitý, že nám utekl jako voda, ale zároveň nám po návratu připadalo, že jsme byli pryč skoro měsíc. Obecně se pokaždé z ČR vracím s jinými pocity - jsem zvědavá, jaké to bude příště. (A doufám, že vás stihnu vidět mnohem víc!)

(Poslední postřeh z Česka - tričko hovoří za vše.)