neděle 12. srpna 2012

Co mi bude z Irska chybět

Nebude toho moc, přiznám se. Nejdřív bych shrnula, co mi z Irska určitě chybět nebude, a to by se dalo opsat jediným vyjádřením – to, že tady tak velká spousta věcí nedává smysl. Od kryptických vyhledávačů dopravních spojení přes poplatky za nákup lístků do kina online (wtf) po neexistenci ohrádek na popelnice (takže pytle s odpadky smrdí v garážích nebo jsou v den odvozu esteticky vyložené před domy), zavíračku parků na noc nebo pseudosystém pseudosolidárního veřejného zdravotního pojištění… jediné, co tady funguje perfektně, je výběr daní. Taky bych ráda řekla, že mi nebude chybět irské klima, ale možná budu v dvacetistupňových mrazech a pětatřicetistupňových vedrech prstíčkem hrabat, takže se asi omezím na konstatování, že přes všechny problémy s extrémními teplotami mému středoevropskému organismu čtyři roční období prostě CHYBÍ a bylo by tomu tak i nadále.

  • Přízemně – žrádlo. Lyons tea, solené máslo Kerrygold, výborné hovězí (jehněčího už jsme se strašně přežrali, to fakt stačí párkrát do roka kolem Velikonoc), čedar, Innocent smoothies a Dolmio Lasagne kit, který mě konečně naučil dělat lasagně. Z kvality ostatních potravin už nejsme tak odvaření jako na začátku – šunka je skvělá, ale jednak drahá a jednak jsou k dispozici jenom dva druhy; bez strouhanky a se strouhankou na okrajích. Chybí nám debrecínka, moravské uzené, anglická slanina (tenhle koncept je vůbec na ostrovech asi tak neznámý jako mexický guláš v Mexiku), kuřecí salám, šunka od kosti… zkrátka nějaká diverzita. Dva druhy jablek, tři příchutě marmelád… stýská se mi po megamarketech typu Glóbus :D
  • Elektrické zásuvky s vypínačem – nezdá se to, ale je to bezva vychytávka.
  • Prací prášek v tabletách. Ne gel, ale prášek. Konkrétně Bold 2v1 Crystal Rain&White Lily, krásně voní a dobře se dávkuje, nikde nestojí hnusný pytel pracího prášku, ale malá krabička tablet balených po dvou (přičemž jedna krásně vystačí na ne-úplně-plnou pračku, což je zas akorát, aby se to vešlo na jeden sušák). Mám chuť si odvézt aspoň jednu krabičku :D
  • Christmas FM, bezva nápad a poměrně slušná realizace. Loni vysílali i na internetu, ale zhruba v půlce sezóny začaly výpadky. Uvidíme.
  • Dvojpeřina. Samozřejmě bychom si ji mohli přivézt zpátky nebo dovézt z drážďanské IKEA, ale máme dva důvody, proč se jí radši vzdát: jeden je ten, že se o ni občas v noci perem (ano, i o tu největší ;)) a zvlášť, až budem vstávat nezávisle na sobě, bude praktičtější se moc nerušit; druhý – asi i zásadnější – je, že dvojpeřinu je hrozně namáhavé převlékat, v jednom člověku je to pěkná rozcvička a ani ve dvou nejde o žádnou legraci. Ale když se chce člověk přitulit, je to úžasná věc :)
  • Brunche. Ne, že bych si na ně nějak zvlášť potrpěla: především od otěhotnění se potřebuju do hodiny po probuzení nasnídat a nevstávám ani o víkendech později než v půl deváté. Ale čas od času je fajn dát si jenom maličkou snídani a vyrazit s kamarády na vejce Benedikt nebo Full Irish. V Praze to v podstatě nejde, brunch stojí kolem tisícovky a podle toho, co jsem četla, to probíhá v dost odlišném stylu; jediné, co mi místní brunche stylově i cenově připomíná, jsou proslavené snídaně v Savoyi.
  • Moře. Ne, že bych se odvážila v něm koupat, ale přímořský vzduch mi zdravotně dělá hrozně fajn a procházky po pláži taky nejsou k zahození, i když tady to obnáší převážně procházku po pískovišti, když moře není vlivem odlivu z hodně mělkého a pozvolného dna ani v dohledu.
  • Insomnia – jeden z mála irských projektů, který zjevně dobře funguje a vzbuzuje pozitivní emoce (to není u kávy primárně těžké, ale dalo by se to snadno zkazit). Káva je (většinou) velmi slušná, není drahá a deal nápoj+zákusek za 3,75€ žádná kavárna nepřekoná. Na víkendovou snídani moc příjemná záležitost, i když je to kávový fastfood (ale tím pádem se dá všechno snadno odnést i domů).
  • Ochotní a přívětiví prodavači, úředníci a zdravotnický personál. (Bez komentáře, ale věřím, že se to pomaličku zlepšuje a bude zlepšovat.)

Možná si vzpomenu ještě na něco, ale tímhle asi zhruba končím. Určitě to není dost, aby to převážilo všechny věci, kvůli kterým se vracíme, ale… v některých ohledech to tady nebylo tak špatné :)

2 komentáře:

  1. Když jsme měli velkou peřinu v Paříži, tak jsem měla ten problém, že Honza spí rád na boku a vzhledem k tomu, že je to doslova chlap jako hora, tak za jeho zády vznikne obří jeskyně a na mě pak táhne :D:D:D

    a vím, že McCafé není žádný kulinářský/kavárenský extra zážitek, ale mívají tam každý den jeden dezert v akci s malou kávou za 55 Kč :)

    a už se na vás těším :)))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jů, děkujem, Hani, my taky :))

      a McCafé není špatný tip, umím si tedy představit lepší kafe, ale mám to tam docela ráda :)

      Vymazat

Když budete komentovat bez přihlášení, vyplňte prosím aspoň jméno :)