Formule ve Phoenix Parku

Tenhle týden strašně utekl – za což jsem ráda, protože to byl můj poslední kompletní pracovní týden, ale zároveň to znamená, že se mi od neděle nakupila spousta blogovacích restů. Motoristická neděle, pondělní Lvíčkovy narozeniny, středeční návštěva Mili nebo můj poslední TGIF… všechno bude, ale popořadě. V úterý jdu naposled do práce a pak už budu moct blogovat do alelujá, ale zase nebude o čem :D

Po nabité sobotě jsme se v neděli probudili a cítili jsme se jak přejetí náklaďákem. Rozespalí, malátní, bolavá hlava… došli jsme k závěru, že nejspíš máme po včerejšku prostě menší úžeh :) Dlouho jsme se rozhodovali, jestli vůbec někam chodit, ale po dopoledni proleženém v posteli a důkladném zavodnění se nám udělalo trochu líp, tak jsme vyrazili. Kamže? Na Phoenix Park Motor Races – ve 12:15 měla být přehlídka BMW a Ferrari a v půl dvanácté nám jel vlak s jedním přestupem od domu přímo do Ashtownu, odkud je to kousek přesně do té části parku, kam jsme potřebovali.

Nemá cenu nějak složitě popisovat, do čeho jsme přišli. Zábrany kolem silnic (bohužel včetně prostoru s lavičkami), okolo kterých stáli nebo seděli na přinesených kempingových židlích lidi a koukali na to, když kolem občas přejelo nějaké auto.

Strašná nuda :D

Stáli jsme jednu chvíli přímo u paddocku, kde byl komentátor a odkud se závody startovaly a ukončovaly, ale stejně to nebyla žádná zvláštní podívaná. Kam se to hrabe na okruh s pořádnou tribunou v Mýtě nebo Sosnové.

Navíc, ačkoli nepršelo, terén byl naprosto zoufalý (a jinudy procházet nešlo, auta si zabrala kromě silnic nejspíš z bezpečnostních důvodů i přiléhající asfaltové chodníky).

Aspoň tam bylo štěňátko v zácviku ;)

Nakonec jsme s úspěchem došli na pevnou zem a zároveň do zábavně-občerstvovacího zázemí akce. Cukrová vata hodně lákala :)

Nejzajímavější bylo ale otočné auto, které simulovalo dopravní nehodu a demonstrovalo důležitost používání bezpečnostních pásů. Tenhle zážitek jsme si nechali ujít, těhotným byl přímo zapovězen, ale i nebýt toho, o otočení hlavou dolů bych nějak extra nestála :D

Kamion rádia 104 FM rozdával balonky, tužky, bonbony a další drobnosti. Nešla jsem si o nic říct, takovou mám vůli!

Naproti němu stálo na uzavřeném prostoru pár vystavených aut… a to bylo všechno.

Po včerejšku nás ještě bolely nohy (nemáme nic extra kvalitního na chození) a prodírání terénem a bahnem je ještě dorazilo, tak jsme si sedli na lavičku a meditovali o DLOUHÉ cestě, která nás ještě čeká přes celý park k tramvaji, když vtom jsem na druhé straně silnice uviděla autobus a docvaklo mi: den předtím jsem na stránkách LUASu četla něco o víkendovém shuttle busu od Heustonu k závodišti, který měl být s platnou jízdenkou na LUAS zdarma! Sice jsem si nebyla jistá, jestli to platí i na Leap Card, ale nebyli jsme tam s ní zdaleka sami a řidič nám jen pokynul do vozu. Happy jak grepy, to byla náhoda srovnatelná skoro tenkrát s tím deštníkem, fakt se nám to jít nechtělo :)

Tohle byl náš shuttle zachránce… a pak jsme se už jenom zastavili ve Slovak Pointu pro droždí a Milu a jeli zas domů odpočívat :) Ale bylo fajn být na vzduchu aspoň na chvíli. Phoenix je ohromující park a mít člověk čas, sílu a stav nohou a bot na jeho procházení, dal by se v něm strávit s klidem celý den (zvlášť, pokud připočítáte ZOO :))