K pokračování předchozího souhrnu mě přiměl zejména jeden článek z mnoha, které vášnivě protestují proti zákazu kouření v hospodách. Uvědomila jsem si totiž, že ÚPLNĚ A ZE VŠEHO NEJVÍC mi po návratu, kromě ochotných lidí na úřadech a ve zdravotnictví, bude chybět to, že můžu bez váhání vlézt do jakékoli hospody bez strachu, že budu x hodin inhalovat kouř a po návratu ať už v jakkoli pozdní hodinu si umýt hlavu a oblečení hodit rovnou do pračky. Miluju zákaz kouření v restauracích. Kromě občasného špičkování, které se snažím držet na minimální frekvenci, kamarádům kuřákům do jejich zlozvyku nekecám, ale fakt mě unavuje dalekosáhle vybírat nekuřáckou hospodu a s půlkou lidí se pohádat, jestli tam nebo do kuřácké. To ze mě nedělá antikuřáka, dělá to ze mě normálního člověka, který má rád svobodu výběru. Irové kouří, a kouří docela dost, ale venku, na zahrádkách, v kuřárnách, případně asi i doma, to je mi úplně jedno. V hospodách nekouří a hospody nekrachují, ba naopak jsem tu viděla otevírat i za krize úplně nové. A Irsko není zdaleka jediné, jenom u nás mají kuřáci pořád plnou tlamu svobody obtěžování a ničení zdraví.
Taky mi budou chybět nejlepší ledítka, co jsem kdy měla, z pevného plastu, takže se oproti silikonovým dobře plní a nevylévají, ale se zkosenými stěnami kostiček, které se tak při drobném roztažení nebo klepnutí úplně lehce a samy uvolňují od stěn. Pohrávám si s myšlenkou je z pronajatého bytu ukrást :D
Vyhovovaly mi dveře od bytu, které se zamykaly zvednutím kliky nahoru + klíčem, takže je nešlo si je omylem zabouchnout. Stinná stránka byl fakt, že skoro všechny dveře jsou protipožární, tzn. příšerně těžké a většinou samozavírací, takže všude po bytě máme zarážky.
Větší výběr v obchodech. Úroveň služeb je tu překvapivě mizerná, ale většina zboží se sveze s “když už zavážíme UK/Severní Irsko, tak vezmem Irskou republiku při jednom, zvlášť když se tu taky mluví anglicky”. Nejde ale jenom o jazykovou přizpůsobenost, třeba nabídka v Marks&Spencer, abych srovnávala něco, co máme i u nás, je mnohem širší, jak jsem si ověřila – bude to počítám stejný princip jako s C&A v Německu.
Ale kdybych měla vypsat, co mi na Irsku rozhodně chybět NEBUDE, bylo by to na mnohem delší dobu a na předních místech by byla hromadná doprava, která mě dneska zas nehorázně vytočila potom, co měl bus podle jízdního řádu jet 18:00, 18:20 a 18:40 (jízdní řád udává jen odjezdy z konečné, ale já BYLA na konečné), já přišla na zastávku v nějakých 17:57 a čekala jsem na spoj do 18:30. Ne, nostalgie fakt není na místě…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Když budete komentovat bez přihlášení, vyplňte prosím aspoň jméno :)