úterý 18. září 2012

Jak Hurvínek válku

…jsme si představovali stěhování. Doprava měla odjíždět 24., takže nějak přes týden jsme se chtěli vrhnout na balení, pomalu a v klidu udělat každý den krabici až dvě. Jenže Lvíčka v neděli popadla nervozita a balicí horečka, a že tedy zabalíme aspoň pár krabic, abychom líp viděli, co se do krabice vejde a kolik toho vlastně máme.

Celkem úspěšně jsme zabalili tři krabice a včera po obědě další tři. Pod heslem “tak má dušička pokoj” jsme se sesuli do křesel a Lvíček se rozhodl zatelefonovat slovenským přepravcům, kdy je asi tak máme čekat, protože mu došlo, že když kamion odjíždí 24., balíky budou pravděpodobně svážet dřív. Dozvěděl se “no zrovna jsem vám chtěl volat, že bychom přijeli zítra mezi druhou a třetí”. Pic kozu do vazu… to je na odhadovaných 100 kilo nákladu/8 krabic (finálních cca 150/10) docela short notice. Tak jsme si dali svačinu a šli na druhou směnu.

Docházelo k úžasným situacím, třeba když jsem našla magnetické “cvrčky”, které se Lvíček bál dávat k elektronice, a chtěla jsem si s nimi zkusit zacvrkat, což se provádí vyhozením do vzduchu… cvrčci se do sebe netrefili a zapadli mi za gauč. V hlavě mi vytanul vtip “ten debil jednu rozbil a druhou ztratil” :D (link třeba tady, čtvrtý odshora).

“Kde je ta tenká izolepa?” pátral Lvíček po balicím materiálu.
”Na klice,” rozpomněla jsem se, že jsem využívala trik naučený při balení vánočních dárků – izolepa přilepená za konec na kus nábytku nevyžaduje neustálé odrýpávání od kraje.
”Na klice… no vopravdu! Tady to teda dneska frčí,” byl upřímně překvapen L. :D

“A já pořád, kdo to tluče, a on bednář na obruče,” komentoval L. urputné ťukání za zdí. “Ale bednáři jsme my a netlučem. Ta lepenka jenom tak jako škrká,” upozornila jsem. “A já pořád, kdo to škrká, a on bednář na lepenku…” Měli jsme dost.

Doslova. Když jsme večer skončili s desátou krabicí, nezmohli jsme se na nic jiného než objednání pizzy, kterou jsem delivery guyovi ještě navíc málem sebrala i s termotaškou. Lvíček totálně propotil tričko a skončili jsme tak unavení, že jsme nedokázali nic dělat, ale nemohli ani usnout… ale máme zabaleno. A až to dneska odvezou, kromě víkendového finálního úklidu bytu se můžem až do odjezdu flákat. Ale je to masakr, fuj… stěhování je zlo :)

4 komentáře:

Když budete komentovat bez přihlášení, vyplňte prosím aspoň jméno :)