Jaro ve Phoenix parku

Celý víkend byl víceméně zastíněn pátečním zážitkem - zvlášť sobota, kdy bylo tak hnusně a větrno, že jsme nakonec nikam daleko nešli. V neděli jsme se ale chtěli znova podívat do Phoenix parku (Phoe asi zvoní v uších ;)) a dát druhou šanci kavárničce, kde jsme před Vánoci neměli cash na zákusky.

Byla to dobrá volba. Bylo krásně a v parku kvetla hromada kytiček. Přišla se na ně podívat taky hromada lidí, ale většina z nich se odklonila do zoo, zatímco my jsme se rozhodli "střihnout" cestu napříč parkem, mimo asfaltky, po trávě. Tedy po trávě...

Zem, po které jsme šli, byla posetá miliony důlků. Pár chvil nám trvalo, než nám došlo, že důlky jsou od kopaček a že směřujem do oblasti plné poloamatérských fotbalo-rugbyo-hurlingových hřišť. (Z fotbalového zápasu jsem pořídila video do challenge, ale ještě si nejsem jistá, co s ním provedu, protože z téhož dne mám ještě straku, která si hraje s obalem od chipsů. Mám sestříhávat, nebo vybrat jen jedno. Stalo se vám to taky?)

Phoenix park je pěkně dlouhý, když ho máte přejít po vlastní ose, ale nakonec jsme do naší kavárničky došli. Nepropadlo by tam jablko - u pultu fronta asi dvaceti lidí! Kombinace hezkého dne a jediného podniku široko daleko... Ale rozhodli jsme se, že si to kafe zasloužíme, tak jsme si ji vystáli. To už jsme byli fakt hodně utahaní. Nakonec jsme si dokonce sedli (v patře, i když pár lidí sedělo i venku a bylo tak teplo, že bychom to myslím zvládli taky) a vychutnali si i cheescake a rebarborový koláč s lesním ovocem. Yum. Cappuccino mělo mizernou pěnu, ale to jsem jim v tom kalupu dokázala odpustit.

Zpátky na tramvaj se nám přes celý park už rozhodně nechtělo, tak jsme zamířili na nádražíčko, které už sice není na DARTu, ale jezdí přes něj do centra Commutery, docela často. A funguje na dobíjecí kartu pro MHD.

(Taky máte tak rádi nádraží?)