Návštěva

Ve čtvrtek přišla na oběd kamarádka, která je už nějakou dobu v Dublinu, ale ještě jsme se nesešli a tohle byla poslední příležitost předtím, než se zase přesune na letní štaci do Malagy (je to letuška). Měla kapánek zpoždění, což nás vedlo k disputaci na téma dublinská hromadná doprava a vzdálenost od jejího bydliště k nám – pochybovali jsme, že by to bylo pěšky pod hodinu. Naše argumenty “vždyť je to na severu!” smetla konstatováním “na severu sice jo, ale ještě ne za Zdí” :). (Zdravím spolufanoušky Game of Thrones.)

Oběd proběhl celkem v poklidu a zbýval nám (hlavně Lvíčkovi do meetingu) ještě nějaký čas, tak jsme se rozhodli zajít na kafe do Sky Lounge. Tenhle příjemný odpočinkový prostor je v posledním patře budovy, kde jsme v přízemí obědvali, ale ze strany jídelny jede výtah jen do předposledního patra a pak se člověk musí promotat celým poschodím a po schodech do posledního, protože budova je nestejně vysoká :). Podnikli jsme tuhle anabázi, došli do kuchyňky sousedící se Sky Lounge a… “sorry, cleaning”, dozvěděli jsme se od údržbáře u kávovaru.

Tak zas zpátky, odkud jsme vyšli, o patro níž do sedmého. Najdeme kuchyňku, kávovar je nedotčený, tak připravíme šálky, páku… ale co to? Mlýnek nemele! Tak zas sbalíme fidlátka a trénovaně fičíme o další patro níž, přičemž vtipkujeme, co za překvapení nás bude čekat tam.

A osud nezklamal – o další patro níž je na pressovači cedulka Mimo provoz! Chlámeme se už nahlas a v poschodí o další jedničku nižším se nám konečně zadaří, ale Lvíček už má po tom všem pochodovém cvičení na kávu s námi asi už jen pět minut a pak se rozloučí. My dvě ještě chvíli povídáme, ale potom už je přece jenom čas vrátit se do práce. Loučím se s Veronikou, ostatně kdo ví, kdy a kde se příště uvidíme – poslední tři setkání proběhly, jestli se nepletu, ve Vsetíně, v Dublinu a v Praze, přičemž pořadím si už nejsem vůbec jistá :).

A děkuju za český suvenýr – druhou z “přírodní” série orionských čokolád, k Zahradě od Puffin mi tak přibyl Les :). Obě jsou výborné…