itsa@imma

Já vím, že ten titulek nechápete. K tomu se dostanem :)

Původní plán na neděli byl zajet DARTem do hradu v Malahide, jedné ze dvou severních konečných. Měla jsem z netu stažený a vytištěný slevový kupón, počasí bylo slušné... ale nejezdil DART, ještě pořád nezprovozněný po pondělních povodních. Chvíli jsme dumali, jestli riskovat dopravu částečně pěšky a částečně autobusem... až nám docvaklo, že druhý den je Bank Holiday Monday, takže ještě volno a zároveň by už měli zprovoznit severní část DARTu, jako na zavolanou s dočasnou konečnou právě v naší stanici. Takže jsme se nakonec rozhodli nechat prohlídku na pondělí - a co s načatou nedělí?

Já měla v hlavě jeden plán, který jsem původně zavrhla jako nerealistický. Totiž dublinské muzeum moderního umění, které shodou okolností koncem října zavíralo před rekonstrukcí. Říkala jsem si, že bych si ho docela prohlédla, ještě než ho zavřou, ale bylo mi jasné, že Lvíčka by tenhle program nenadchnul, tak jsem s ním ani nepřišla. Když se ale neobjevovala žádná rozumná alternativa, ještě chvíli jsem pogooglila a zjistila, že do muzea je jednak vstup zadarmo a jednak je v krásné, zajímavé historické budově bývalé vojenské nemocnice s krásnou zahradou. Tak jsme se shodli, že to zkusíme.

Irish Museum of Modern Art, neboli IMMA, se nachází v docházkové vzdálenosti od stejné zastávky, z které jsme den předtím odjížděli po návštěvě Phoenix parku. A byla jsem z něj nadšená už v okamžiku, kdy jsme prošli branou. Hned na nádvoří člověk uvidí takovýhle vajco:

Vevnitř v muzeu se fotit nesmělo, ale to ani nevadilo, protože jednak tam už den před zavřením nic extra převratného nebylo, jednak byly sochy a expozice na nádvoří a v parku:

Nadchla mě instalace "hry" - nezkoumala jsem pravidla, ale v muzeu bylo několik instancí "hracího plánu" a na pokladně k zapůjčení hrací kameny. Neměli jsme čas se zapojit, ale vypadalo to perfektně.

Nejdřív jsme se hrnuli do parku a zahrad, dokud ještě bylo světlo. Procházela se tam hromada rodin s dětmi a ani se nedivím, hezky udržované pozemky, žádné vstupné a spousta zajímavých věcí k pokoukání, ať už moderní instalace, původní sochy nebo originální fontána.

Nebo šutry.

Šutry jsou taky umění!

Budova nemocnice při pohledu z parku:

itsa@imma je název muzejní kavárny, kde dělají fakt dobré kafe a ještě lepší cheescake. Za strašné prachy, teda, ale když už je samotné muzeum bez vstupného, člověk to aspoň platí s pocitem, že přispívá na kultůru.

Samotné expozice jsme viděli dvě a asi nerozumím modernímu umění natolik, abych je nějak popisovala, nedejbože hodnotila, ale bylo to zajímavé. Především velmi multimediální - zejména spousta promítání na nápaditě naklopené plochy a "programy", které se pouštěly do sluchátek a skutečně u nich lidi s těmi sluchátky na hlavě seděli, což si u nás neumím představit. Většina návštěvníků byli podle řeči mimochodem Francouzi :). Nám to bohatě stačilo zběžně prolítnout, ale o to víc jsme obdivovali budovu nemocnice, která je pro muzeum nebo galerii jak stvořená - spousta maličkatých propojených místností, evidentně bývalých pokojů, umožňujících vytvořit téměř libovolnou atmosféru. Tam mi tedy občas přišlo líto, že se nesmí fotit, protože uprostřed jedné místnůstky stál třeba obrovský pařez :) A tak dál.

Ale my nejsme žádní velcí uměnožrouti ani mladiství intelektuálové, takže jsme v poklidu zase sešli dolů na LUAS a od LUASu se stejně jako v sobotu prošli soumrakem domů... Takhle se stmívá v Dublinu.