Žena v domácnosti se nezastaví

...aspoň pokud domácnost obnáší shánění bytu, rozesílání životopisů, doprovázení manžela na úřady a vaření v oblastech, kde nemáte k dispozici ani pořádný krám, ani pořádné nákupní zavazadlo. Včerejšek utekl relativně poklidně, i když byl divný pocit být najednou cca 10 hodin bez Lvíčka, když jsme bez sebe předtím byli skoro tři měsíce nejvýš na odpoledne/večer. Přišlo mi v takové situaci divné i blogovat "sedím doma a bloguju", tak jsem umyla kuchyň (zbytečná a sysifovská práce :)), sklidila prádlo, vyprala nové, zašla na poštu, na nákup, uvařila si oběd, poslala první CV a obvolávala realiťáky. S prádlem se tu vzhledem k minisušákům naprosto nevyplatí čekat, až bude pračka plná - na sušák pohodlně vměstnáte tak 5, max. 6 triček a "porcí" spodního prádla, kdybych toho měla prát víc, musela bych prádlo navázat na provázek a jít s ním na ulici pouštět draka, aby uschlo.

Lvíček přišel kolem půl sedmé, nabitý zážitky. Za první den obnášely sice víc korporátních oficialit než skutečných zkušeností z praxe, ale tým podle prvních kontaktů vypadá fajn, což mu samozřejmě moc přeju. Dnes ráno jsme vyrazili přes půl města zažádat o PPS Number (PPSN, které jsem hned překřtila na RPSN :)). Před spaním jsme se pokoušeli najít nějaký spoj MHD, který by nás přiblížil, ale z obdoby našeho idosu lezly strašné absurdity typu tří přestupů, tak jsme to vzdali a šli těch cca 40 minut pěšky. No a dneska mám v pět první prohlídku bytu. Je drahý jak prase, ale byl by krásný a na super místě. Uvidíme...