neděle 2. října 2011

Drive (90 %)

Na malou chvíli jsem zakoketovala s nápadem založit si yet another blog typu What Puffin Watched, ale nechci prohlubovat stávající chaos, takže jsem si založila jenom nový štítek. Ono toho nebude moc :)

Drive byl jeden z nejzvláštnějších filmů, na kterých jsem kdy byla v kině. Neměl by se mi vůbec líbit - ať už podle traileru (který zoufale nevystihuje, o čem ten film je), tématiky, prostředí, dynamiky nebo příběhu. Ať to vezmete z které chcete strany, líbit by se mi neměl.

Ale líbil se mi.

Nejlepší na tomhle filmu je hudba. Druhá nejlepší je kamera. Třetí nejlepší jsou herci. A to je v podstatě všechno. Nechápu, jak to může fungovat jenom na těchhle třech věcech, ale funguje to.



Z traileru získáte dojem, že jde o temnou honičku plnou krve a střílení, zkrátka o dynamický thriller, kde akce střídá akci. Automobilové honičky tam jsou, ale Drive je mnohem, mnohem míň o ježdění, než by název naznačoval. Celý film, kromě scén, kde se někomu dupe do obličeje nebo prostřeluje hlava, působí neuvěřitelně pomale. Ne hluše nebo prázdně, to vůbec: tak jako správně pomale, jako třeba - nenapadá mě lepší přirovnání - pomalý sex, který je právě díky volnému a přitom soustředěnému tempu neočekávaně intenzivní. Trailer tuhle náladu nereflektuje - bohužel, ale pravděpodobně logicky.

V podstatě stejné, nebo ještě větší ambivalence než s filmem jsem měla s hlavním hrdinou. To je člověk, který se vědomě pohybuje za hranou zákona a vám vlastně není jasné proč. Dělá to z přesvědčení? Pro adrenalin? Pro peníze? Všechno dohromady nebo ani jedno? Ale přesto, že jsem ho nechápala, jsem s ním sympatizovala. Ryana Gosslinga jsem žrala od začátku do konce. I ve chvíli, kdy... ne, tohle asi nebudu spoilovat. Kdy dělal něco brutálněji, než by pravděpodobně bylo nutné. Děsilo mě to, bála jsem se toho, nevěděla jsem, proč to dělá. Ale věřila jsem mu. A přitom jsem ani potom, co film skončil, nebyla ani o centimetr blíž pochopení toho, kdo to byl a proč dělal všechno to, co dělal.

Nejčastěji skloňovaný přívlastek tohohle filmu je artový. Další výrazy jsou "atmosféra" a "kult". Atmosféra je opravdu neskutečná. Kult chápu. Ale jak může chtít být film zároveň akční blockbuster a artová chuťovka? Drive může. A taky se mu to daří. Vtipné je, že kdybych jen tušila, co to ve skutečnosti bude za film, tahala bych na něj já Lvíčka a ne on mě :).

Při hledání zdrojů jsem narazila na skvělou recenzi Michala Šobra, která říká víceméně všechno, co bych k tomu bývala mohla říct já, a ještě spoustu postřehů a informací navíc. Bonus: jednoho ze záporáků hraje pro mě dokonalý ruský boss z Policejní akademie 7 - Moskevská mise :) Bonus 2: pro nás v té době důvěrně známé prostředí kalifornských dálnic a měst.

Drive vám určitě doporučuji. Buďte připraveni na určitou dávku násilí, buďte připraveni na to, že neporozumíte, a na to, že vlastně nemůžete být připraveni... a je pravděpodobné, že budete uchváceni. I když nemáte rádi násilí, nezajímají vás auta a nesnášíte scény z ošuntělých amerických motelů.

"If I drive for you, you give me a time and place. I give you a five-minute window, anything happens in that five minutes and I’m yours no matter what. I don’t sit in while you’re running it down; I don’t carry a gun. I drive."

Žádné komentáře:

Okomentovat

Když budete komentovat bez přihlášení, vyplňte prosím aspoň jméno :)