Disneyland 1.

Nedělám si iluze, že zvládnu devět nabitých hodin v Disneylandu nacpat do jednoho příspěvku, sama jsem ale zvědavá, kolik mi jich z toho vyjde. Nejdřív mě napadlo udělat jich pět, jeden z každé “země”: Main Street U.S.A. je vstupní část stylizovaná do podoby amerického města začátku 20. století, Frontierland víceméně Divoký západ, Adventureland oblast pirátů a Indiana Jonese, Fantasyland samá princezna, Alenčina Říše divů a tak dál, a poslední Discoveryland je zaměřený na vesmír, techniku a sci-fi :). Ale pak jsem se rozhodla nechat to plynout.

Disney village s hotely, atrakcemi a studii leží inteligentně hned u nádraží (vlakového i RER) a z našeho hotelu to byla jen jedna stanice, takže jsme nemuseli vstávat nějak brzo. Překvapilo nás, že i když jsme odpadli v deset, musel nás vzbudit budík ve čtvrt na devět :D. Jo, já vím, že vás to nezajímá, ale ještě jedna věc – snídaně v Ibis hotelu v Ženevě znamenaly pečivo, uzeniny, sýry a když vstal člověk dost rychle, pain au chocolat nebo croissant. Snídaně v Ibis hotelu v Paříži obnášely hromadu croissantů, hromadu pain au chocolat, spoustu marmelád, cereálií atd., dokonce palačinky a asi pět různých buchet… a v rohu se krčila jedna hromádka šunky a kousek sýra :D. Zakroutili jsme hlavou, ale nedělalo nám problém nacpat se sladkou snídaní s jogurtem a ovocem, ale hlavně ty jejich čokorolky, ty jsou prostě nenapodobitelné <3

Posnídaňová výprava nám zabrala přesně tolik času, abychom stihli ideální RER, které dorazilo pár minut před desátou, kdy park otevírá. Provezli jsme batohy rentgenem, pak naskenovali lístky koupené přes internet a dostali UV razítko na hřbet ruky, kdybychom chtěli přes den pryč (proč proboha! :DDD). Prošli jsme turnikety… a byli jsme tam!!!

Chvíli jsme pobíhali po “základně” a hledali mapku (tu jsme našli) a úschovnu batohů (tu jsme nenašli, tak jsme je tahali s sebou – nakonec se moc nepronesly) – a pak jsme vyrazili opravdu dovnitř. Při průchodu Main Street jsem byla jak v tranzu a když se před námi otevřela pláň a na ní Růženčin zámek, začaly se mi z očí valit slzy. To si neumíte představit :). Byla jsem TAM a bylo to boží!

Jako první atrakci jsem chtěla zkusit horskou dráhu Big Thunder Mountain – byla uvedená v seznamu nejžádanějších s poznámkou, že je nejvhodnější jít tam jako první věc ráno, aby byla naděje na trochu rozumnou frontu.

Tady je vidět, jak se gebím, pusu od ucha k uchu – atrakce jsou neuvěřitelně dobře udělané, po stěnách “dolu” visely různé vývěsky pro horníky, hrála k tomu tématická hudba (do hlavy se mi zapsala Swanee River) a ještě k tomu ze stánku před atrakcí omamně voněl popcorn. V téhle atmosféře utekla půlhodinka čekání jako nic.

Pak jsme konečně nastoupili do důlních vozíčků a svírali batohy mezi koleny – v některých náklonech jsem o něj měla upřímně řečeno docela strach. Zajišťovala jsem taky atrakční ječení a myslím, že jsem ho zajišťovala kvalitně :). Nejhnusnější byla jedna zatáčka ve tmě, kdy člověk nevěděl, na co se připravit… ale nevypadla jsem ani já, ani Lvíček, ani batohy, jen se mi pak ještě asi deset minut klepaly nohy :)).