Lvíčkův víkend v Norsku

Od čtvrtka do neděle jsem měla muže na týmové akci, která měla všechny předpoklady být strašný fail - jako nápad šlo o nouzovku poté, kdy padlo x jiných návrhů a konec roku se neúprosně blížil. Štěpánův tým jel koncem léta šnorchlovat na Mallorcu, Lvíčkův... lyžovat v prosinci do Norska. V prosinci, kdy je tma ve tři odpoledne, mínus deset stupňů - a není sníh. Tedy nebyl. Sněžit začalo v den jejich příletu. Like a boss.

Lvíček čekání na sníh psychicky nevydržel a rozhodl se připojit k sightseeingové části výpravy. A nelitoval. Kousek z jejich sightseeingu se vám tu pokusím zprostředkovat :). Ve čtvrtek tedy přistáli s Ryanairem na letišti v Rygge, půjčili si auto a odjeli na pronajatou horskou chatu, kam díky čerstvému sněhu museli nakonec vycouvat.

V pátek se celý tým exhumoval ve prospěch lyžařské části, která záhy odjela na sjezdovku. Lvíček ještě se dvěma kolegy pobrunchoval vajíčka na slanině a kafe (takové krásné typické severské jídlo :)) a vyrazili do Lillehammeru a skanzenu Maihaugen. U toho je prý v létě otevřená i venkovní expozice ve stylu rožnovského městečka a nebyl by tam pro zvědavého návštěvníka problém strávit celý den. Za soumraku získal nádhernou vánoční atmosféru:

Skanzen zavíral ve čtyři odpoledne, takže výletníci jeli cestou domů ještě na nákup pro devítihlavý dav. Kromě strašného množství masa, brambor a zeleniny si Lvíčka vyžádal k telefonu polský kolega z druhé části výpravy a požádal ho: "Jirka, could you buy 'hrzebiczek'?" Správně, byl svařák a dlouhé hodiny strávené hraním Bang!

V sobotu se konala celotýmová jízda na bobové dráze, což Lvíček považuje za svůj největší zážitek z Norska. Já bych na to nevlezla, 80 km/h ledovým korytem, tfujtajxl :)

Náplň zbytku dne byla pro nelyžaře návštěva stadiónu ve tvaru obrácené vikingské lodi v Hamaru. Za symbolické vstupné se dá tahle architektonická památka projít a prohlédnout zevnitř - není tam specifická expozice, ale pokud máte štěstí, konají se tam zrovna nějaké závody. Lvíček s kolegy stihli "competition" v rychlobruslení nějakých dorostenců :)

Program dne završilo olympijské muzeum v Lillehammeru, kde bylo naopak výstavního materiálu spousta. "Tam by se ti líbilo," tvrdil mi Lvíček, a nejspíš jo - propracovaná expozice všech olympiád včetně autentických dobových lyží. A z místního souvenir shopu mám losa. Údajně měli jen losy a trolly a "ti byli strašně hnusní a přece ti nebudu vozit něco vošklivýho!" :) Losík je každopádně krásnej.

A v neděli už Oslo! Lvíčkovi se víc líbilo v Lillehammeru, ale já se do Osla na fotkách zamilovala. Je na nich trochu znát, že začínalo pršet a sníh se mění v umrzající břečku. Z pohledu na Vigelandův park se mi chce málem brečet - já tam chci. Chci tam už nejmíň dvanáct let. Jestli to není nádhera:

Jeden Lvíček (ať je vidět, že tam fakt byl):

Oselský hrad a oselský přístav:

"A taky jsme byli v Oslu na skokanským můstku," vyprávěl Lvíček v neděli v noci, když dorazil, zážitky z posledního dne. "Vy jste byli na Holmenkollenu?" nadchlo mě. "Ty ho znáš?" podivil se Lvíček nelíčeně. Heršvec, jistě, když už jsem latentní norofil a fanoušek zimních sportů v jednom! Jako bych znova četla Malý atlas mého srdce, kde hádám všechny moje severské touhy začaly.

Ale celý ten norský trip Lvíčkovi moc přeju (a závidím jenom trošku). Mám totiž slíbeno, že se tam spolu určitě vrátíme. A já těm slibům věřím :)