Název bude trochu zavádějící, protože všechny zážitky posledních tří dní se sem prostě nevejdou (a to jsme měli nadílku každý den a ještě bude dneska). Ale hlavní událost se konala včera a já si, sobecky, nedokážu odpustit hlavně popis svých dárků pro Lvíčka (a od Lvíčka).
Už ten první byl hitem večera. "To je něco plastovýho..." ohmatával ho Lvíček před rozbalením, "držák na mejdlo!" prohlašoval nechápavě. Plastové placky se zmocnil strejda Jára: "to je přenosná sprcha!" Rozkládací bazmek s dírkami si naaranžoval nad hlavu a předváděl nabrání vody a odstranění spodního víčka pro sprchování. "Mini colander," četli pak na visačce - jenže tohle slovo není zrovna součástí standardní slovní zásoby (i já jsem musela při objednávání lovit ve slovníku) a pochází z latiny, takže nešlo ani nijak odvodit. Až potom, co jsem zapůjčila mobil, zjistil, že je to cedník. Nechápavý výraz se ale projasnil jen zčásti, ještě jsem musela ujasnit určení. Lvíček si totiž jednou v práci stěžoval, že by si rád nosil ovoce (hlavně hrozny) ke stolu, ale nemá je tam na co dát a navíc by si je rád opláchnul. Nápad na mini cedníček s podstavcem proti kapání byl na světě :)
Jako druhý dárek byl soundtrack filmu Drive, který nás oba nadchnul, třetí retrotelefon - Nokia 7110 (to by mě samotnou nenapadlo, ale půl listopadu zvažoval, jestli si ji na eBay nekoupit, že ji vždycky hrozně chtěl), a finálně plyšová Companion Cube, kterou poznala jen Lvíčkova osmnáctiletá sestřenice. Vůbec je hrozné, když nedokážete většinu svých dárků (a vlastně ani svoje zaměstnání) uspokojivě popsat a vysvětlit prarodičům :)))
A co jsem dostala já? Tričko a soundtrack Game of Thrones a nejbezvadnější dárek - iPod nano s dotykovým ovládáním a jako doplněk ještě úžasnější věc - radiobudík, který je zároveň dock pro iPod/iPhone, takže z něj dokáže hrát (a zároveň ho i dobíjet). Vy víte, že nejsem Apple člověk, ale po tom iPodu jsem fakt toužila, protože moje stará mp3 mě štvala, že se blbě zapíná, má pitomé ovládání, výběr písničky trvá sto let a tak vůbec... ale pořád fungovala, tak se mi nechtělo se jí zbavovat.
Kromě toho jsme dohromady dostali barmanskou soupravu (tu tady asi necháme, ale ažjestli budem jednou něco kolaudovat, zveme vás na profi drinky!), lahvičku hruškovice (kterou si teda domů berem, i kdyby nevímco), Lvíček pyžamo a CD Traband a já svůj vysněný Albi diář a "objednaný" černý rolák. Drobátko absurdní bylo, že Lvíčkův děda i strejda dostali DVD, respektive knížku od Jeremyho Clarksona a největší petrolhead L. nic :D A jeho bratranec dostal Xbox s Kinnectem, tak jsme tu blbnuli (bowling mi šel mnohem líp než v reálu).
Fotky budou, stejně jako reporty z ostatních dní, teď si jdem užívat české krajiny, do které jsme přinesli teplo s deštěm z Dublinu, a vezmem pejska prarodičů na procházku...
Hrozně si u lidí cením, když vymýšlí dárky dle toho, co jim ostatní říkají, že nemají nebo co by potřebovali v práci/doma aniž by ale řekli, že potřebují tohle a tamto. Je vidět, že člověk vnímá, co druhý říká, což je hrozně super! :) Takže cedník je úplně fenomenální nápad, to se ti povedlo! :)
OdpovědětVymazatděkuju :)) já na ten nápad byla úplně pyšná právě... a oba se teda snažíme naslouchat a vypozorovávat a i Lvíčkovi to skvěle jde, nikdy jsem nemyslela, že existuje tak pozornej chlap.
OdpovědětVymazat