Oddechová sobota

Zanedlouho po probuzení bylo jasné, že v sobotu se žádné dlouhé výlety a náročné výstupy konat nebudou, takže jsem se vytasila s plánem, který jsem měla původně na pondělí: piknik v parku u jezera (na stránkách jsem našla, že připravují piknikové košíky) a odpoledne kino. Dopoledne jsme si dali regenerační, Lvíčkovi jsem demonstrovala svoji každodenní supermarketovou snídani (pečivo, jogurtové mléko a ovoce; byl bez nadsázky nadšen) a na další dny jsme se pro jistotu zásobili Snickerskami.

Shoreline Park je oblast přímo v Mountain View, nedaleko od Lvíčkovy práce. Jeho středobodem je jezero, kde se konají kurzy plachtění či kajakování a půjčují šlapadla (na což jsem ovšem neměla ani pomyšlení), a přilehlé Lakeside Café, kde nabízeli kromě obligátních sendvičů právě i ty piknikové koše. Koš pro dva stál 24 dolarů, byl hotový za 30 minut a obsahoval horu dobrot - nejúžasnější kuřecí ciabattu s karamelizovanou cibulkou, přílohový salát, misku s ovocem a pro každého pití a dezert podle vlastního výběru. Zvolili jsme oba dietní colu a cheescake.

Jestli ta ciabatta byla nejlepší sendvič, který jsem tu (a možná celkově) jedla, cheescake byl naprosto neodolatelný. Fajn byla ale i procházka po břehu jezera mezitím, co nám koš připravovali. Měli jsme kromě standardních racků možnost pozorovat divoké husy, pelikány, kormorány, veverky a dětské atrakce, jako třeba moc pěknou prolézačkovou loď. A taky protimedvědí koše, které jsou tady v každé přírodní rezervaci - musíte strčit ruku do úzkého otvoru a zmáčknout otevírací pojistku. Vymakané!

Místní veverky aspirují na to nahradit, co do drzosti, ve známém rčení ty lázeňské. Při žebrání nám lezly až na boty, takže přes obří cedule "don't feed wildlife" zapříčinily, že nám několikrát upadl kousíček ovoce. Nějak si neumím představit, kdo by těm korálkovým očičkám odolal :)

Když jsme dojedli, vrátili jsme koš a vyrazili do kina na Moneyball. Byla to moje volba a přiznám se, že jsem čekala, že se mi bude líbit víc. Sport mě zajímá, ať už jako soutěžení nebo stran finančního pozadí, v pravidlech baseballu se (na rozdíl od amerického fotbalu) jakžtakž orientuji a trailer sliboval docela pěknou podívanou (a Brada Pitta). Ten sice hrál dobře, ale film byl hrozně utahaný (zkrácení o půl hodiny by mu jenom prospělo) a čachry se sestavováním vítězného týmu v rámci minimálního rozpočtu mě nakonec spíš nudily. Naprosto mě ale dostaly závěrečné titulky, které - slovy Mirky Spáčilové - zvýšily konečné hodnocení minimálně o 10 procent. Možná napíšu recenzi, ale neslibuju.

Po večeři Lvíček navrhnul jet se podívat do Best Buye. Měl v plánu pořídit si over-ear sluchátka a jedny pěkné Skullcandy si nakonec vybral. Já se nemohla odtrhnout od sekce tabletů a čteček - na vlastní oči jsem poprvé viděla Nook a k tomu hromadu čteček a tabletů, které jsem vůbec neznala. Vyzkoušela jsem si i ten slavný kontroverzní GalaxyTab a nevím, jestli to byla chyba konkrétního kusu nebo obecná vlastnost, ale byl k uzoufání pomalý a prostředí strašně nepřehledné. Doufám, že to ještě vychytají, časem si chci pořídit něco jako Eee Pad Transformer nebo Slider.

Končím technologické okénko a těšte se na zítřejší blogy, fotky ze 17-Mile Drive jsou úžasné (a historky taky).