pondělí 26. září 2011

Odfláknutý post bez zážitků a fotek

Přeji vám krásné pondělní ráno a předem se omlouvám, že se jednak nedozvíte, co nám zkazilo páteční výlet, jednak že to bude bez obvyklé fotopřílohy. Nevím, jestli to znáte, ale někdy, když máte něco udělat, víte, že to máte udělat, a víte, že se bez toho nehnete, tak se vám vůbec nechce. Vlastně určitě to znáte a je vám jasné, že tady nastupuje místo pro prokrastinaci. Mohla bych prokrastinovat tak, že si budu číst Breaking Dawn v originále nebo tak něco, ale píšu vám v rámci prokrastinace blog, protože na vás myslím :D

Než popíšu pátek, sobotu a dnešek, přeskočím do přítomnosti. Všechny tři dosavadní dny víkendu byly naprosto super, přestože některé z nich mě naprosto fyzicky vyřídily :)) Super je to, že nás čeká ještě jeden - a po něm tři dni, které budu mít na balení, dopisování blogů a psychickou přípravu na páteční odlet. V pátek zas zabiju kolem 20 hodin na cestě a vzhledem k tomu, že se budu pohybovat proti slunci, vyrazím v pátek ráno a na místě budu až v sobotu ráno. Víkend doufám prospím a za týden plus cca hodinu od doby, co tohle píšu, budu poprvé vstávat do práce. Částečně se těším i bojím. Myslete na mě.

Začínám být na prášky z amerického jídla a zároveň chápat, proč je ten národ tak tlustej. Jasně, jedna věc jsou všudypřítomné limonády, sladkosti v megabaleních a hranolky jako univerzální příloha, ale nejsmrtelnější je ta kultura národní kuchyně, jejímž středobodem je sendvič. Z čehokoliv zabaleného v chlebu či housce už se mi dělá mdlo a na salátech taky dlouho přežívat nezvládám, potřebuju aspoň občas teplé jídlo. Kus kuřete s bramborem! Steak s grilovanou zeleninou! Když jsme byli před týdnem na obědě v číně, žaludek plesal radostí, a to jinak ani rýži, ani čínské škrobové omáčky moc nemusím.

Už jenom čtyři dni + den letadlostravy a budu si moct uvařit! Blažená představa :)

2 komentáře:

  1. To už jste tam tak dlouho?? Přece to mělo bejt na měsíc, ne? Nebo jsem už mimoň...
    Jinak tvůj blogový zásek znám až moc dobře, strašně mě občas štvou všechny ty blogové pravidelnosti, který jsem si na sebe sama navlíkla. A někdy se mi úplně ukrutně nechce a ono se to samoneudělá a čeká a čeká až to buď vyhnije nebo až se vzepnu k neuvěřitelným výkonům. Tak se budu těšit, až u tebe nastane ta druhá možnost a vypíšeš se ze zážitků. ;)
    Do té doby přeju pěknou prokrastinaci. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já na 3 týdny, Lvíček na měsíc :)

    děkuju za pochopení, zrovna včera jsem myslela na to, že bych si taky ráda založila 365, ale asi bych to nezvládla udržovat... :)

    OdpovědětVymazat

Když budete komentovat bez přihlášení, vyplňte prosím aspoň jméno :)